Konec avantgardy?
Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu.

Výstava se zabývá českým výtvarným uměním v dramatických letech 1938–1948. Vnitřní svobodu si tehdy dokázala udržet zejména tvorba nejmladších umělců. Mnozí z nich vstupovali na výtvarnou scénu až za protektorátu, v době, kdy její kontinuita byla násilně přetržena. Vůči předchůdcům se mohli vymezovat vesměs jen zprostředkovaně přes meziválečnou literaturu a časopisy, a často tak činili polemickým až odmítavým způsobem. Přisvojovali si formální slovník modernistických –ismů, aniž by respektovali jeho pravidla. Avantgardní inovace pro ně ztratily punc novosti, znovu docenili emocionální jazyk expresionismu a současně i věcnost, jak ji nabízely moderní realismy. A co je podstatné – odmítali úlohu, jakou dal umění avantgardní projekt světa, pochybovali o modernismu. Pro většinu z nich avantgarda i moderna patřily minulosti, k uzavřeným historickým obdobím. Když si básník Kamil Bednář v roce 1940 ve svém vlivném textu Slovo k mladým položil otázku „Konec avantgardy?“, ve shodě s mnohými svými vrstevníky odpověděl „Ano“. Po válce se však začalo ukazovat, že dějiny moderního umění neskončily a že spolu s nimi neskončila ani avantgarda. Dokonce se dostaly do nové, perspektivní fáze, a to především zásluhou tendencí blízkých surrealismu, které jako „zvrhlé umění“ přežívaly okupaci výhradně v soukromé sféře.
Výstava současně na vybraných odkazech demonstruje kulturní úroveň prostředí, v němž umělci tvořili, tedy totalitního nacistického a posléze protokomunistického režimu, jehož sklon k autoritativnímu dogmatismu byl v poválečném období stále zřetelnější. Naději, že si kultura znovu, i když obtížněji, než se původně předpokládalo, vydobývá svobodný veřejný prostor, však po necelých třech letech na dlouhou dobu definitivně zničil komunistický převrat. Slibně nastartovaná rozprava o umění mohla pokračovat znovu jen v soukromí.

Hana Rousová

Kurátorka a autorka koncepce výstavy: Hana Rousová
Spolupráce: Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda, Milan Pech, Anna Pravdová, Lucie Zadražilová
Grafické řešení: Adéla Svobodová
Architekt výstavy: Zbyněk Baladrán
Redakce textů: Marta Nožková
Anglický překlad: Ivan Vomáčka
Propagace: Miroslav Koláček, Michaela Moučková, Alice Lenská, Lucie Haškovcová, Růžena Karlíková
Instalace a produkce: Diana Brabcová, Radka Lhotáková, Kateřina Adamová, Petr Tlučhoř, Jan Pavelka, Marek Fryš, Petr Linhart, Jiří Stáhlík, Martin Krsek

Výstavu doprovází publikace od téhož autorského kolektivu, Konec avantgardy?
/ Od mnichovské dohody ke komunistickému převratu, kterou vydalo nakladatelství Arbor Vitae.